Božena Němcová - Babička na Déčku
SÁM V MUZEU NA DÉČKU
BOŽENA NĚMCOVÁ: BABIČKA
Málokdo mi to vĕří, ale když odejdou poslední návštĕvníci a já zamknu muzeum, ožívají tady pozoruhodné příbĕhy...
Dnes se tu objevila paní Božena Nĕmcová. Spisovatelka, která napsala známou knížku Babička.
Byla to autorka mnoha povídek, románů a pohádek.
Mimochodem, Božena nebylo její rodné jméno.
V křestním listĕ mĕla napsáno Barbora. Jméno Božena si dala sama, protože je tak typicky české.
Božena Nĕmcová napsala knihu Babička v roce 1854. Vylíčila v ní život na vesnickém statku Staré Bĕlidlo v dobĕ svého dĕtství. A hlavnĕ svou milovanou babičku. Je to skvost české literatury!
Doma u Boženy Nĕmcové se mluvilo nĕmecky. Tatínek byl Nĕmec i rodem. Sloužil jako kočí u knĕžny Zaháňské na zámku v Ratibořicích. A maminka dĕlala panstvu pradlenu. Mívala hodnĕ práce, a tak pozvala babičku, aby se o dĕti postarala.
Babička jinak než česky nemluvila. Zpívala české písničky, vyprávĕla české pohádky...
Vstávala časnĕ ráno a hned hledĕla, aby bylo o všechny postaráno. Od rána do večera pracovala.
A pro každého mĕla dobrou radu a dobré slovo.
S paní knĕžnou se babička ve skutečnosti nikdy nepotkala.
Paní knĕžna byla chytrá a umĕla ocenit dobrého človĕka.
Božena Nĕmcová chtĕla, aby čtenáři vidĕli svĕt jejího dĕtství tak, jak si je ve vzpomínkách uchovala.
V knize žije rodina Proškova na Starém Bĕlidle, ale ve skutečnosti tam bydleli jen malou chvíli.
Přestĕhovali se pak do malého bytu nedaleko zámku.
O Boženĕ Nĕmcové existuje spousta záhad. -No třeba se říká, že je šlechtického původu a že její rodiče byli jen pĕstouny. Lidé tak soudili jednak kvůli zmatkům kolem jejího jména. V křestním listĕ byla nejprve zapsaná jako Barbora Novotná, pozdĕji jako Barbara Pankel. A doma jí říkali Betty. Ale lidem vrtala hlavou hlavnĕ neobvyklá přízeň ratibořické paní knĕžny, kterou jí prokazovala.
Knĕžna se chovala vlídnĕ i k mnoha jiným lidem z Ratibořic.
Božena Nĕmcová byla dĕvče ze sloužící rodiny. Přímo bídu s nouzí doma nikdy nemĕli, ale ona byla jsem nejstarší a mĕla mnoho sourozenců. Tak ji rodiče hledĕli rychle provdat. Našli mi váženého muže, Josefa Nĕmce, finančního úředníka.
Ale Josef byl zapálený obrozenec. Nadřízeným byl trnem v oku a manželé se pořád stĕhovali. A penĕz bylo málo. Byli každý úplnĕ jiný. A Josef byl mnohem starší. Ale spojovalo je nadšení pro českou vĕc.
Zavedl paní Boženu mezi české vlastence a tím jí otevřel úplnĕ nový svĕt.
Seznámila se se vzdĕlanci, umĕlci i spisovateli. A sama začala psát. Vydala knihu pohádek.
Knížka mĕla úspĕch. Lidé sice paní Nĕmcovou zahrnovali obdivem, ale s penĕzi to bylo horší. Často ani nemĕla co dát do hrnce. Nĕkdy je pozvali na obĕd šlechetní přátelé, ale často byli o hladu. Josefa začala kvůli jeho vlasteneckému smýšlení pronásledovat policie.
Babičku napsala, když jí bylo úplnĕ nejhůř, když zemřel syn Hynek.
Vynikající malíř Josef Vojtĕch Hellich namaloval portrét Boženy Nĕmcové. Namaloval ji v dobĕ, kdy poprvé přišla do Prahy mezi české obrozence a všechny okouzlila.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11085434343-sam-v-muzeu/216543112040012-babicka-bozeny-nemcove